Historické koupaliště


Stonařovští mají koupaliště a ještě k tomu s historií. Dlouho se kolem koupaliště ve Stonařově hovořilo. A dnes je již hotové poblíž samoty ,, Na Zhořci" u Stonařova. Koupaliště se dotýká mladý lesní porost a také údolí táhnoucí se kolem je vábivé. Na vybudování koupaliště bylo odpracováno celkem 1 274 brigádnických hodin a nejvíce se o úpravu koupaliště zasloužil Antonín Malý. Nové koupaliště má také zajímavou historii. Na jeho místě stál kdysi rybník, který se jmenoval Masařovský.Důvod tohoto pojmenování znám není. Rybník byl zásoben vodou z potoka, který dělil a dělí hranice zhořecké a stonařovské a který patřil k panství brtnickému. Roku 1537 pronajal jej tehdejší majitel Burian z Waldštejna a na Brtnici na budoucí časy Stonařovu, protestantskému knězi Mikoláši. Roční nájemné, splatné ke dni sv.Jiří činilo ,, trzi krosse czeské neb za každý kross sedum peněz bílích." Originál této pachtovní smlouvy , sepsané pravou staročeštinou na Brtnici za přítomnosti ,,urozenich, maudrich a opatrnich panůw purmastra a rady města Gihlawj dne 23.dubna 1537, chová dosud Stonařov jako vzácný historický dokument. Později asi zvykovým právem přešel rybník do vlastnictví Stonařova - stonařovského kostela. Byl to jeden z četných rybníků, které byly potom roku 1721 za selské rebelie stonařovskými povstalci na znamení protestu proti tíživé a nesnesitelné robotě vypuštěny. Protržená hráz to dodnes nasvědčovala. Od té doby se stal rybník loukou, kterou míval v užívání stonařovský kostelník. Historie stará čtyřista let končí. Kronikář Josef Němec zaznamenává novou historii.Je to historie, kterou pro sebe tvoří pracující lid vlastní prací.To budiž v našem pergamenu zaznamenáno na věčné časy.

Karel Peltan,Stonařov.

Jiskra 4.8. 1960